| | - R. Polášek (85.71.180.241) --- 5. 9. 2010
Re: přezimování oddělků
Nejde ani o to, kolik mají zásob, ale kolik tam je zimních včel. Zásoby se ještě dají postupně dát zpracovat, ale zimní včely se pravděpodobně už moc nenaplodují. Rozhodující je tedy, kolik tam bude včel, až letní generace odejde, někdy v listopadu a prosinci. Musejí v prosinci při teplotách kolem nuly obsazovat minimálně 1 rámkovou uličku hodně hustě, jednu rámkovou uličku středně hustě a jednu rámkovou uličku slabě. Pokud v té době budou obsazovat jen dvě nebo dokonce jen jednu rámkovou uličku, jejich přežití přes zimu bude vachrlaté, bude jich málo, spotřeba zásob na jednu včelu bude velká a může překročit možnosti včel, takže v zimě uhynou..
Trošku se to dá obejít, když se zimují dvě včelstvíčka oddělená tenkou přepážkou, sololit, 1 cm dřeva atd.
Včelky jdou na podzim kromě vzduchu za teplem, takže se často včelstvíčka usídlí u přepážky a dvě včelstvíčka potom tvoří za mrazů jakoby jeden větší zimní chumáč rozdělený tou přepážkou. 3 včelstvíčka v nástavku se nejspíš uspořádají tak, že dvě budou zimovat v páru u sebe oddělená přepážkou a jedno bude "single" uprostřed svých plástů , obvykle to nejslabší a bude tak první kandidát na úhyn. Podle mého názoru je proto vhodné, pokud to jsou cenné matky, jednu teď v září nebo říjnu raději použít k výměně v nějakém včelstvu. Zbývající dva oddělky rozšířit o zbývající prostor, plásty a včely a zimovat tak v nástavku jen dva oddělky oddělené přepážkou.
Zkoušet zimovat tři nebo dokonce 4 oddělky v jednom nástavku, pokud se to má provádět pravidelně, bych doporučil nejdřív vyzkoušet na nějakých málo cenných matkách odchovaných třeba speciálně pro zkoušení , ne F1 matkách určených pro vylepšení produkčních včelstev. Pravděpodobnost úhynu všech malých včelstvíček je podle mně velká, pravděpodobnost toho, že včelky překonají nějakou nevhodnou akci včelaře je na rozdíl od silného včelstva malá. Jinak pokusy zimovat kvalitní matky s co nejmenším počtem včel a plástů se občas dějí, třeba na strůpku nad produkčním včelstvem, které je zahřívá, je to ale hodně náročná věc, kde je spousta možností, jak to snadno zkazit. Asi taky hodně záleží na oblasti, kde se to děje. V možnostech přezimování bude asi hodně velký rozdíl mezi jižní Moravou nebo Polabím, kde obvykle nasněží na 14 dnů, měsíc a potom je bez sněhu a teploty kolem nuly a při každém oteplení druhý den prolet. A mezi nějakým severním podhůřím, kde je normální, že nasněží v prosinci a sníh se drží v zimě nejméně 2 - 3 měsíce a prolet je jedině po souvislém 14 denním oteplení, kdy sníh stihne roztát...
Co se týká množství zásob, je potřeba v plástech souvislý pruh zásob cca 15 cm vysoký po celé délce plástů nebo zhruba podobný objem. Hlavně těch rámkových uliček, kde budou včely v zimě. U takových malých oddělků s cennými matkami bych se nerozpakoval je v srpnu a září krmit spíš jen tak aby plodovaly a odchovávaly co nejvíc včel a zpracovaly jen trochu zásob navíc a tak cca po polovině září je doplnit zásobami z produkčních včelstev. Tam oproti oddělkům s troškou včel zpracovat nějaké kilo navíc není problém.
Co se týká sezení včel na zimu, je vhodné u těch včelstvíček česna mít na studenou stavbu a mít je spíš blíž přepážky než uprostřed. Poslední plod na podzim jde za teplem, takže bude spíš u přepážky, kde cítí teplo plodu druhého včelstvíčka a taky jde za vzduchem, takže poslední plod a potom zimní chumáč bude u česna na jedné straně plástů a v zimě v mrazu má před sebou k spotřebě pruhy zásob po celé délce plástů.
|
Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47043
Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek
Zobrazit
celé
vlákno |